HRAD KÁMEN

EXPOZICE BYDLENÍ

Bydlení

Tato expozice představuje návštěvníkům životní styl a bydlení v 19. a na počátku 20. století.

Rytířský sál
Je síň vystavěná ve čtvercové jižní věži. Dvojitá křížová klenba pochází z poloviny 16. století. Tak zvané rytířské sály, v devatenáctém romantickém století sloužily více méně k rodové, historické reprezentaci. Rytířský sál hradu Kámen nyní slouží jednak jako součást prohlídkové trasy, jednak příležitostným společensko-kulturním událostem (svatby, vítání občánků).

Pozoruhodným exponátem v tomto sálu je tzv. svatební korouhev, která byla zhotovena k příležitosti sňatku rakouského korunního prince Rudolfa a Štěpánky Belgické v květnu 1881.


Hradní kaple
Prostor kaple vznikl zaklenutím původní čtvrtkruhové bašty, která spojovala starý palác s věží. Domácí kaple Korunování Panny Marie sloužila svému účelu patrně do sedmdesátých let 17. století.

Kapli dominuje sousoší tzv. kalvárie (socha Ježíše Krista ukřižovaného a menší sošky P. Marie a sv. Jana z doby kolem r. 1670), které sem po restaurování bylo přeneseno z kaple P. Marie Bolestné v podhradí, která je zároveň hrobkou rodu Malovců i dalších majitelů.


Chodba
Na této chodbě najdete to, co souvisí s eodmyslitelnou součástí života na panském sídle, s lovem. Jsou to jistě zbraně a trofeje, ale i výtvarné ztvárnění tohoto dávného fenoménu.



Lovecký salón
Salón připomíná tradici myslivosti na kámenském panství. Za rytíře Dombrowského (1870-1876) byla na Kámeni údajně jedna z největších kolekcí jeleních a srnčích parohů v Čechách. Trofeje, které zdobí zdi hradu v dnešní době, pocházejí z konopišťského panství údajně ještě z doby, kdy zámek Konopiště vlastnil rod Lobkowitzů.

Dominantou této místnosti jsou kachlová kamna druhého rokoka. Z období poloviny 17. století pocházejí fragmenty pozdně renesančních fresek, kterými jsou zdobeny nadokenní pásy všech místností v patře hradu.


Ložnice
Pokoj je zařízen mobiliářem a doplňky období první poloviny 19. století. Empír, tzv. císařský sloh,je přibližně časově totožný sérouNapoleonova císařství, tedy 1800-1830. Přesvědčivou ukázkouempíru jsou černě lakované, jednoduché,řemeslně dokonale zpracované postele. Jediným zdobným prvkem je ukončení noh - stylizovanými lvími tlapami.Tato postel je jedním z mála dochovaných mobiliárních kusů z původního vybavení hradu Kámen, lze tedy předpokládat, že na ní mohl spávat i poslední majitel hradu Kámen Antonín Fleissig.

Bílá kachlová kamna s klasicistním dekorem napovídají o době vzniku před rokem 1800. Již zmíněné fragmenty fresek se nejlépe zachovaly právě v ložnici. Protilehlé stěny zdobí erby Jana Kryštofa Malovce a jeho druhé ženy Marie Veroniky Švihovské z Rýzmberka.


Jídelna
Interiér má charakter historizujícího stylu sklonku 19. století. Návštěvníky jistě nejvíce zaujme honosný novorenesanční příborník svou bohatou, dá se říci architektonickou stavbou. K zintimnění prostoru přispívají ruský samovar, vyrobený roku 1899 v jedné z tulských továren. Masivní novorenesanční kachlová kamna jsou již „moderního“ měšťanského typu.


Knihovna
V knihovně jsou uloženy knihy ze zámku Petrovice u Sedlčan – do roku 1948 patřící rodinám Zhorských ze Zhoře a Bořek-Dohálských. Soubor obsahuje téměř 600 svazků z 18. a 20. století.

Nejzajímavějším exponátem knihovny je Millerova mapa Čech z roku 1720. Až do poloviny 19. století, kdy bylo dokončeno třetí vojenské mapování, byla tato mapa největší a nejpodrobnější mapou Čech.

Salónek, který navazuje na místnost knihovny, evokuje oblibu šlechty v cestování a poznávání exotických krajů, je vyzdoben mapami pocházejícími zhruba z poloviny 19. století, vidíme zde i hvězdářský dalekohled.


Hudební salón
Hudební salón je zařízen v duchu bydlení pozdního biedermeieru a nastupujícího historizmu, tedy období 2. poloviny 19. století.

Kufříkový gramofon značky Amrika DH byl vyroben v 1. pol. 20. století. Jeho důležitou součástí byla klika, která byla umístěna vždycky po pravé straně.

Soubor drobných portrétů jsou amatérské, nicméně velice zdařilé práce, jejichž autorkou je Constance z Blankensteinu, rozená princezna knížecího rodu Hohenlohe-Langenburg.